CZ  
TELEFON: (+420) 271 001 211 / E-MAIL: RLC@RLC.CZ   
  • RLC
  • AVON
  • FTTx řešení
  • WDM Systémy
  • Realizace a služby
  • Školení

 
Jak co nejvíce předejít (nejen) rakovině

1. 6. 2015

Žijeme v informačním věku. Denně se setkáváme s novými informacemi, se kterými nedílně přichází i úplně nové trendy. Jednou z oblastí, která v posledních letech zaznamenala nejprudší rozvoj, je zdraví a krása. Na téma dokonalého zdraví a zdravé výživy máme dnes k dispozici řadu nových poznatků a objevů, některých i ne zcela v duchu klasické západní medicíny. Stále více se ukazuje, že řada nemocí, kterými častěji a častěji trpíme, je jen přirozeným důsledkem dnešního způsobu života a namísto komplikované léčby a drahých léků (často jen chemických látek s ne kompletně známými účinky) plně postačí návrat k některým klasickým základním stravovacím, pohybovým a myšlenkovým návykům.
Pod pojmem rakovina se tento článek dotýká možné prevence začátků zhoubného bujení. Klasická medicína rozlišuje řadu typů zhoubných nádorů, na které zná odlišné způsoby léčby. Alternativní pohled nabízí stále stejný princip, jen s různými důsledky odpovídajícími tomu, o jakou zasaženou oblast se jedná. Tkáně v lidském těle jsou různé povahy.
Základní příčinou vzniku zhoubného bujení nějaké oblasti lidského těla je její opakované překyselení. Tím se dostáváme k základnímu problému dnešní společnosti, převrácené stravovací pyramidě. Zatímco bychom měli konzumovat nejvíce čisté vody, zeleniny, celozrnných potravin, ovoce a co nejméně cukrů, tuků, výrobků z bílé mouky, slazených limonád nebo uzenin, je tomu naopak. Důsledkem je časté překyselení, které se z žaludku šíří dále do organizmu. Role krve při boji s cizorodými látkami je ochromena, rychleji se nám opotřebovávají klouby, trpíme chronickou únavou, záněty, mykózami.
Dalšími zdroji kyselosti v našem těle jsou odbourávání karcinogenů, jedů a chemikálií. Tyto látky získáváme kouřením, pobytem ve špatném životním prostředí, užíváním léků i ze stravy, ve které klasické potraviny přírodního původu stále více a více nahrazujeme výrobky potravinářského průmyslu.

Na co by naše strava měla být bohatá

• Čistá voda – je nejdůležitější pro správnou funkci většiny orgánů a každý z nás obsahujeme vody přibližně 70%. Pitný režim je základní prevencí problémů a chorob, voda by měla převažovat a nelze ji nahrazovat kávou, čajem, alkoholem nebo slazenými limonádami.
• Celozrnné potraviny – vyrobené z celozrnné mouky nebo celozrnné rýže, nezbavených během výroby slupky, v níž se nachází největší koncentrace živin.
• Kvasový chléb – pečivo vyrobené se skutečné kvasové kultury.
• Ovoce – největší zdroj vitamínů a vlákniny. Staří Číňané znali několik barev ovoce a principem zdraví byla každý den alespoň jedna porce od každé barvy.
• Vitamín B – důležitá rodina vitamínů podstatných pro uvolňování energie v organizmu, dobrý metabolismus, správnou funkci nervového systému a úspěšný boj s infekcemi.
• Vitamín C – nejsilnější antioxidant, který likviduje volné radikály, posiluje buněčné stěny a pomáhá vytvářet kolagen. Důležitá je přírodní podoba, obsahující směs desítek a stovek různých antioxidantů, které vytváří v těle synergický efekt. Nelze nahradit chemicky vyrobenou kyselinou askorbovou.
• Zelenina – je zásadotvorná a největším zdrojem vlákniny.
• Vláknina – důležitá pro čištění trávicího ústrojí a v kombinaci s jinými potravinami obecně zmírňuje jejich Glykemický index.
• Česnek – přírodní antibiotikum, obsahující antioxidanty a důležité minerály.
• Zinek – velmi důležitý prvek pro hojení ran, správný růst, dobrý zrak, plodnost a úspěšný boj s volnými radikály.
• Hořčík – nejdůležitější prvek, který se účastní tvorby energie v těle a je prevencí svalových křečí a depresí. Ideální v synergické kombinaci s vápníkem v poměru 1:2,5.
• Omega-3 nenasycené mastné kyseliny – nejdůležitější mastné kyseliny, které si tělo (na rozdíl například od Omega-7 a Omega-9) neumí vyrobit samo. Jsou důležité pro přenos energie mezi buňkami.
• Železo – prvek obsažený v krvi, důležitý pro celkové okysličování tkání.

Čeho by v naší stravě mělo být co nejméně

• Cukry – sladidlo, které se člověk v dnešním množství naučil jíst až uměle. Má vysoký Glykemický index a ke svému odbourávání nárazově zatěžuje slinivku břišní (výroba inzulínu) a další orgány.
• Tuky – náročnější na trávení, bez adekvátní pohybové aktivity dochází k energetickému přebytku, ukládají se v těle a narušují funkci řady orgánů.
• Potraviny z bílé mouky nebo bílé rýže – bílá mouka a bílá rýže byly při výrobě zbaveny slupky, neobsahují tedy živiny. Jejich odbourávání naopak některé živiny v těle spotřebovává.
• Maso – je kyselinotvorné a neměli bychom jej jíst v dnešní míře. Přestože trávicí ústrojí člověka prošlo evolucí, dodnes se od traktu skutečných masožravců liší.
• Sůl – obecně máme v těle přebytek sodíku a nedostatek draslíku. Tyto prvky jsou v těle komplementární a každá jejich nevyváženost má vliv na regulaci vody organizmu.
• Alkohol – dehydruje organismus a jeho odbourávání spotřebovává některé živiny v těle.

Naše strava by obecně měla být pestrá a rozmanitá a co největším procentem zastoupena přírodními látkami namísto synteticky vyrobených.
Samostatnou otázkou u dispozic k civilizačním chorobám je podíl dědičnosti. Předurčení jedince ke stejné chorobě, kterou trpěl jeho rodič, se těžko prokazuje. Vyroste-li dítě v rodině, kde panují chybné stravovací, pohybové nebo myšlenkové návyky, duplikací si logicky tyto návyky osvojí a tím i vyšší předpoklady pro danou civilizační chorobu. Souvisí toto s dědičností? Naopak dnes trpíme chorobami, které naší předkové znali velmi výjimečně nebo je neznali vůbec. Věkové hranice pro některá onemocnění se dnes snížily na hodnoty, při kterých naši předkové žili a tyto nemoci neměli.

Ing. Petr Faltus, publikováno 20. 4. 2015